Jak předejít prasknutí skla kvůli tepelnému šoku

Paní, říkejme jí třeba Nováková, investovala do koupě staršího domku. Nějakou dobu před pořízením nemovitosti žila v zahraničí a tam se zamilovala do velkých oken, které měla v pronajatém bytě. U nově pořízeného domku se rozhodla pro velkou rekonstrukci, jejíž součástí bylo i na jižní stranu významné zvětšení stavebních otvorů. Za pár měsíců od nastěhování se jí na velkém jižním okně objevila záhadná prasklina. Paní Nováková si prasklinu nedovedla vysvětlit. Věděla, že okno bylo v pořádku, vždyť je všechna už několikrát myla a nějaké praskliny nebo nedokonalosti už by si dávno všimla. Protože sklo bylo orientováno do uliční čáry, přemítala, zda mohl někdo sklo neúmyslně poškodit. Žije sice na malém klidném městě, kde se prakticky „všichni“ znají, ale ulicí, která vede ke škole, denně prochází spoustu dětí. A třeba nějakou neopatrnou hrou….?, vždyť už je skoro léto a děti se nemůžou dočkat prázdnin. Žádný větší cizí předmět na zahradě nenašla, ale jinak si zkrátka prasklinu nedovedla vysvětlit. Shodnou okolností měla v tom samém týdnu objednaného našeho technika na kontrolní servisní seřízení oken (naši zákazníci mají do roka od montáže výrobků nárok na jedno seřízení zdarma) a plánovala sklo vyřešit při servisní kontrole. Příčina se našla velmi rychle. A protože to není ojedinělý případ, tomuto tématu se nyní pověnujeme blíže.

Co je tepelný šok a proč vzniká? 

Tepelný šok nastává při náhlé a nerovnoměrné změně teploty napříč plochou skla, kdy je sklo vystaveno podmínkám, které přesahují jeho fyzikální možnosti. Dojde k pnutí ve skle způsobeném rozdílem teplot v jeho různých částech a ke vzniku praskliny bez vnějšího fyzického zásadu. Poškození má své typické znaky – kratší či delší trhlinu začínající na hraně skla, která je kolmá na jeho hranu a zpravidla se větví do nepravidelného vějířovitého tvaru. Podle těchto charakteristických rysů lze jednoznačně určit, že nejde o mechanické poškození (úder, dopad předmětu) ani o výrobní vadu, ale o situaci, kdy bylo sklo vystaveno podmínkám přesahujícím jeho fyzikální limity.

K tepelnému šoku může dojít v průběhu celého roku, přičemž nejvyšší riziko hrozí oknům orientovaným na jihovýchod, jih nebo jihozápad, kde působí intenzivnější sluneční záření. Samotné slunce sklo nepoškodí – problém vzniká až při kritickém rozdílu teplot na jeho povrchu.

Tři nejčastější chyby, které vedou k prasknutí skla vlivem tepelného šoku

1. Nerovnoměrné zastínění skla

a) Lepení jakýchkoliv materiálů na sklo
Vyhněte se dětským samolepkám, reklamním polepům, designovým fóliím či krycím fóliím. Jakýkoliv materiál nalepený na sklo vytváří teplotní rozdíly.

b) Nesprávné použití stínicí techniky
Žaluzie, těžké závěsy nebo rolety nikdy nespouštějte jen částečně. Když je zastíněná pouze část skla, nezakrytá oblast se přehřívá a vzniká nebezpečný teplotní rozdíl. Žaluzie vždy stahujte celé a míru zastínění regulujte natáčením lamel, ne vytahováním. Totéž platí pro závěsy – buď zcela zatažené, nebo zcela otevřené a rolety – buď zcela zatažené, nebo úplně vytažené.

c) Umístění nábytku v blízkosti oken
Pohovky, sedačky, skříňky a další nábytek v těsné blízkosti skla fungují jako tepelná past. Pohlcují sluneční záření procházející sklem a následně ho vyzařují zpět, čímž způsobují lokální přehřátí. Podobně působí i zastínění stříškami, markýzami, stromy nebo květinami – vše, co vytváří částečný stín, může být rizikové.

2. Zdroje tepla nebo chladu v blízkosti skla

Pozor na rychlovarné konvice, klimatizační jednotky, přenosná topidla, ale i hromady sněhu nebo ledu u oken. Vše, co vytváří lokální extrémní teploty, představuje riziko.

3. Rychlé ochlazení rozpáleného skla

Nikdy nepolévejte vyhřáté sklo studenou vodou. Náhlý teplotní šok je téměř jistou cestou k prasknutí.

Zlaté pravidlo: vyvarovat se extrémních náhlých změn na skle nebo v jeho blízkosti, okna umývat pravidelně, ale šetrně, nejlépe v ranních hodinách nebo za zataženého počasí, používat vlažnou (ne horkou nebo studenou) vodu (15-25 °C); vyvarovat se používání rychlovarných konvic, kávovarů, topných ventilátorů apod. blízko skel, infrazářičů a klimatizací mířících na sklo apod.

Praktické tipy

• Minimální vzdálenost zdrojů tepla: 1,5 metru
• Nikdy nesměrovat proud vzduchu přímo na sklo
• Postupné chlazení/ohřívání místnosti
• Zimní údržba: pravidelné odstraňování sněhu z parapetů nebo těsného okolí oken, pokud vedou až k podlaze

Správné používání stínicí techniky

• Žaluzie vždy plně stažená, stínění regulovat natáčením lamel, závěsy buď zcela otevřené, nebo zcela zatažené, rolety spouštět vždy celé
• Při pořizování exteriérové stínicí techniky zvažte automatizaci – senzory slunečního záření, automatické stínění při dosažení určité teploty, propojení s meteostanicí, ovládání přes aplikaci chytré domácnosti apod.

Vyvarovat se předmětů v těsné blízkosti oken

• Rizikové situace z interiéru – sedačka v blízkosti okna, vysoké květinové stojany nebo velké květináče, skříňky a regály těsně u okna, vánoční stromky apod.
• Rizikové situace z exteriéru – markýzy, stříšky nad oknem, keře a stromy zakrývající pouze část oken, balkonové truhlíky na parapetu, sušáky prádla a nábytek před oknem apod.
• Minimum 80 cm od skla pro nábytek, pro tmavý minimálně 1 metr – to platí jak pro interiér, tak pro exteriér s tím, že s částečným dopadem stínu na sklo z okolní zeleně či předmětů z exteriéru skla pomůže správné používání exteriérové stínicí techniky. 

Závěrečné doporučení

Při pojištění nemovitosti zvažte připojištění prasknutí skla v důsledku tepelného šoku. Jedná se o náhlou událost, která může nastat i při dodržování všech preventivních opatření.

A co Novákovi? 

Paní Nováková už ví, že příčinou prasknutí skla byl venkovní gril. S panem technikem se dohodli na pořízení nového trojskla, tentokrát bezpečnostního, které má větší odolnost proti tepelnému šoku, a všichni v rodině už ví, jaká preventivní opatření jim pomohou nebezpečí eliminovat.